Praha – Hradec
Králové 17.-19. září 2008
Resumé z pracovního semináře
pořádaného
o.s. Civitas per Populi ve spolupráci s iniciativou TIMUR
1. den jednání probíhal na Ministerstvu životního prostředí ČR. Jednání otevřela doc. Vladimíra Šilhánková představením tématu jednání „Indikátory udržitelného rozvoje jako nástroj pro sledování a snižování regionálních disparit v kvalitě života obyvatelstva“. Cílem následujících dvou dnů jednání bude zejména co nejširší diskuse o všech aspektech udržitelnosti na všech jejích úrovních (státní, regionální a lokální). Možnosti srovnání indikátorů na jednotlivých úrovních správy a plánování a dále pak srovnání jednotlivých lokalit/ území. Cílem bude i srovnání různých přístupů k tématu sledování indikátorů v různých zemích. Významnou otázkou je i vazba mezi Agendou 21 a procesy Místní Agendy 21 a sledování indikátorů, možnostmi měření směřování k nebo od udržitelnost, dostupnosti dat pro tato měření a sledování atd.
Dr. Pavel Šremer z MŽP hovořil o indikátorech na celostátní úrovni v šesti oblastech definovaných státní politikou udržitelného rozvoje. Na příkladu sledování indikátorů s tématem spotřeby energie předvedl ukázku diagramu (spider diagram) prezentujícího kombinaci 10-ti indikátorů ze všech šesti témat strategie UR v ČR vážících se k danému tématu. Důraz byl kladen na zavádění indikátorů v oblasti společenské sledující zapojení veřejnosti v procesech UR.
Ing. Jan Pokorný představil CENIA a zejména její on-line systém environmentálních informací. Zaměřil se zejména na popis tří indikátorových sad, které CENIA na úrovni Česk republiky sleduje.
Mgr. Jiří Čtyroký z Útvaru rozvoje hlavního města Prahy zmínil velmi důležitou vazbu mezi sledováním indikátorů UR a požadavky současného územního plánování v ČR. Na příkladu tvorby územně analytických podkladů a rozboru udržitelného rozvoje území pro Prahu demonstroval tvorbu indikátorů pro tyto dokumenty vč. sběru dat pro jejich sledování. Následná diskuse se pak věnovala otázce, zda stanovených 143 indikátorů je adekvátní a akceptovatelné množství a zda sledování takovéhoto množství indikátorů je účelné.
Profesor Bedřich Moldan
přispěl k diskusi o vývoji indikátorů UR na mezinárodní úrovni.
Speciální pozornost v diskusi byla věnována problematice participace
veřejnosti v procesu Místní Agendy 21 a v procesu sledování indikátorů.
2. den jednání, který probíhal
na Magistrátu města Hradce Králové zahájil ing.
Josef Malíř, náměstek primátora města Hradce Králové. Následovala
prezentace města – zejména jeho strategického plánu. Ing. Pavel
Šubrt z Odboru rozvoje města provedl účastníky pracovního semináře
procesem strategického plánování v Hradci Králové a seznámil je
se strukturou strategického plánu. Je třeba ocenit, že vystoupení
bylo v poměrech místní samosprávy v ČR velmi sebekritické. Ing.
Šubrt poukázal nejen na přínosy, klady a úspěchy procesu strategického
plánování, ale prodiskutoval i chyby a nedostatky, které proces
strategického plánování provázely. Takto pojaté téma bylo velmi
přínosné, neboť pomohlo identifikovat nejen problémy vlastního
strategického plánování, ale i vztahy k procesu Místní Agendy 21
a indikátorům udržitelného rozvoje na lokální úrovni.
Další jednání bylo rozděleno do tří tematických bloků. 1. panel „Indikátory mezi teorií a praxí“ zahájila prezentace prof. Jana Koutného (prezentovaná ing. Kateřinou Pazderkovou) zabývající se historickými souvislostmi územních indikátorů resp. urbanistických ukazatelů. Prezentace poukázala na vztahy a rozdíly mezi nově formulovanými a sledovanými územními indikátory a do roku 1989. Jako základní charakteristika urbanistických ukazatelů bylo formulováno jejich normativní chápání a základní idea té doby, že všichni lidé mají resp. musí mít stejné prostorové nároky tudíž jim byl prostřednictvím územních plánů „přidělen“ stejný prostorový standard. Významným rozdílem mezi urbanistickými ukazateli do roku 1989 a současnými indikátory je v tom, že indikátory sledují existující stav v území, kdežto urbanistické ukazatele měly pouze návrhový charakter.
Následující referát doc. Vladimíry Šilhánkové navázal na problematiku územního plánování a územně promítnutelných indikátorů. I když území nepatří mezi pilíře udržitelného rozvoje je pro trvalou udržitelnost zásadní a v podstatě všechny tři popsané pilíře se do území promítají. Nový stavební zákon problematiku územně promítnutelných indikátorů zavádí do tvorby územně analytických podkladů a rozboru udržitelného rozvoje území, kde je třeba územně promítnutelné indikátory sledovat. Prezentace se zamýšlela v této souvislosti nad možností uplatnění existujících a sledovaných indikátorů ze společné sady evropských indikátorů (ECI) A4 Dostupnost veřejných prostranství a služeb a B9 Udržitelné využívání území. Sledování těchto indikátorů bylo dokumentováno na příkladu města Hradce Králové.
Tématem prezentace Mgr. Michaela Pondělíčka byly environmentální indikátory UR pro místní samosprávu. Kolega Pondělíček se zaměřil na kvalitu a dostupnost dat pro lokální úroveň resp. pro úroveň obcí s rozšířenou působností (ORP). Na příkladu zjišťování nezaměstnanosti poukázal na skutečnost, že statisticky sledovaná a vykazovaná data neodpovídají skutečnosti (oficiálně sledovaná data vycházejí z osob, které se registrují jako nezaměstnaní nikoli osoby, které skutečně nezaměstnanými jsou). Přístup k datům v environmentální oblasti je velmi limitován. Provázanost dat je rovněž problematická. Na příkladu zákresů ÚSES v různých typech dokumentů (území plány, generely ÚSES atd.) dokumentoval nedostatky ve sdílení dat a problémy, které z toho plynou pro místní samosprávu resp. výkon státní správy na lokální úrovni.
RNDr. Zita Kučerová
své pojednání o indikátorech sociálního pilíře zaměřila na
hledání odpovědi na otázku, zda dokážeme stanovit, kdy je zajištěna
soudržnost obyvatel v území. Nejprve definovala sociální soudržnost
na třech úrovňových dimenzích. Zabývala se otázkou zda lze nalézt
souhrnný indikátor, který by popsal sociální pilíř udržitelnosti,
jak bude naplňován a zda dokáže pokrýt všech 5 dimenzí sociální
koheze. Dále se zabývala vypovídací schopností dat, která jsou
dostupná pro sociální oblast.
2. panel byl věnován představení využití indikátorů na lokální úrovni, na příkladech jejich praktického využití v různých zemích – České republice, Německu a Rusku. Tento panel zahájil ing. Martin Maštálka představením systému sledování indikátorů ECI ve městě Hradci Králové. Zaměřil se na ukázky výsledků získaných sledováním indikátorů A1 Spokojenost obyvatel s místním společenstvím, A3 Mobilita a místní přeprava, A4 Dostupnost veřejných prostranství a služeb, A5 Kvalita místního ovzduší, B6 Cesty dětí do škol a zpět a B9 Udržitelné využívání území. V návaznosti na ranní prezentaci ing. Šubrta dokumentoval využití získaných dat v procesu strategického plánování a zmínil další analytické materiály, které město Hradec Králové sleduje.
Prezentace pana Karl-Heinze Funcka z Giessenu se věnovala tvorbě 1. zprávy o udržitelném rozvoji v Giessenu jako součásti Místní Agendy 21. Velký důraz v procesu MA21 v Giessenu je věnován problematice zapojování veřejnosti do tohoto procesu a důrazu na realizaci procesu MA21 na principu „zdola nahoru“! Představil model udržitelného rozvoje Giessenu, který je založen na šesti základních oblastech: politika a participace, sociální život, kultura, urbanismus atd. a systém indikátorů tohoto modelu UR. Uvedl příklady indikátorů jako spotřeba vody (l/ob./den), průměrná emise CO2 (kg CO2/ob./rok) atd. ale třeba i problematika obezity dětí či volební účast v místních volbách. Ke každému indikátoru je stanoven závěr a doporučení pro další vývoj (doporučení jsou rozdělena do 3. kategorií: řešení je urgentní, situace bude v budoucnu vyžadovat řešení, situace je stabilizovaná a nepotřebuje řešení).
Pan Alexandre Zhurba
z ruského Státního centra pro environmentální otázky se zabýval
problematikou srovnání přístupu k UR v podmínkách Ruska a států
EU. Předvedl indikátorové sady UR, které jsou používány v Ruské
federaci – OECD KEI Environmental indicators set. Základním rozdílem
je regionální (nikoli lokální) přístup ke sledování indikátorů
UR v Rusku. Ve druhé části se pan Zhurba věnoval příkladu z třetího
největšího ruského města – Kazaně. Představil analýzu „udržitelnosti“
v obytném území města a analýzu předpokládaných dopadů do životního
prostředí (EIA) jako podklad pro tvorbu územního a strategického
plánu města.
3. panel Další aspekty
indikátorů trvalé udržitelnosti zahájil RNDr. Viktor Třebický
zamyšlením nad vývojem indikátorů od Seattlu přes ECI … Příklady
z užití indikátorů ve městech USA jako je výše zmíněný Seattle
či Tampa nebo New York poukázal na místní dimenzi sledování indikátorů
např. stanovením indikátorů jako je množství lososů v řece či
počet dnů, kdy jsou z města vidět hory. Místní indikátory by tedy
neměli být chápány pouze jako vědecká data o místní komunitě,
ale měli by být i jasné a srozumitelné pro místní obyvatelstvo.
Ve druhé části své prezentace se pak věnoval přehledu indikátorových
sad v prostředí EU – Urban Audit, TISSUE 1 a TISSUE 2 či v ČR nejvíce
rozvinutá sada ECI – Společné evropské indikátory. Prezentace
Mgr. Josefa Nováka představila aktivity Týmové iniciativy pro
místní udržitelný rozvoj (TIMUR), Společnou evropskou sadu indikátorů
(ECI) upravenou pro potřeby užití v ČR jako sadu ECI/TIMUR. Věnoval
se praktickému užití indikátorů v partnerských a spolupracujících
městech v síti TIMUR a srovnání výsledků mezi jednotlivými spolupracujícími
městy. Následující prezentace Mgr. Michaely Pomališové
se zaměřila na jednu z nejvýznamnějších aktivit iniciativy TIMUR
– burzu indikátorů. Burza indikátorů shromažďuje a dále nabízí
k využití existující indikátory používané na místní úrovni
v České republice vč. metodologické podpory a dostupných dat pro
případné srovnání a využití v procesech Místní Agendy 21. V současnosti
obsahuje údaje o 133 indikátorech. Poslední prezentace ing. Evy
Sojkové z Výzkumného ústavu Silva Tarrouca byla věnována problematice
zeleně a kvalitativnímu hodnocení veřejných prostorů. Kvalitativní
hodnocení vycházelo z metodiky indikátoru ECI/TIMUR A4 Dostupnost
veřejných prostranství a služeb a dále ji doplňovalo a rozvíjelo.
Na příkladu města Benátky nad Jizerou byla vytvořena a představena
kvalitativní analýza zeleně v sídle vč. rozboru její dostupnosti.
Závěr:
V průběhu semináře se podařilo
rozebrat problematiku indikátorů UR z mnoha úhlů pohledu – z pohledu
jejich vývoje, územních dopadů, z pohledu jednotlivých pilířů
UR zejm. environmentálního a sociálního. Účastníci semináře
se zabývali různými úrovněmi pro tvorbu indikátorů – státní,
regionální a zejména lokální s několika příklady jejich praktického
užití z různých částí nejen Evropy ale i dalších částí světa.
Diskutovaly se rozdíly i témata a problémy, které jsou v různých
částech Evropy společné. Speciální pozornost byla věnována dostupnosti
a validitě dat. Byla zdůrazněna potřeba rozvoje široké odborné
diskuse nejen k problematice výběru a konstrukce vlastních indikátorů,
ale i jejich zapojení a využití v procesu strategického plánování
a procesu Místní Agendy 21. Velmi významná pro budoucnost je i potřeba
zapojování veřejnosti nejen do plánovacího procesu a procesu Místní
Agendy 21, ale i do procesu sledování indikátorů UR.
Ze semináře bylo vydáno
CD se všemi prezentacemi. CD si lze vyžádat na e-mailové adrese
hlavního pořadatele semináře o.s. Civitas per populi: civitasperpopuli@volny.cz
Seminář byl součástí řešení výzkumného úkolu Ministerstva pro místní rozvoj ČR WD-69-07-4 „Indikátory trvale udržitelného rozvoje jako nástroj sledování a snižování disparit v úrovni obyvatelstva jednotlivých regionů“ řešeného v rámci programu Výzkum pro potřeby regionů.