Analýza existujících sad indikátorů udržitelného rozvoje na místní úrovni

k výzkumnému projektu MMR – WD 69-07-4

„Indikátory trvale udržitelného rozvoje jako nástroj sledování a snižování disparit v úrovni obyvatelstva jednotlivých regionů“

Zpracoval: RNDr. Viktor Třebický, Ph.D.

Bc. Michaela Pomališová

Vedoucí řešitelského týmu: doc. Ing. Arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D.

Úvod

Analyzované sady indikátorů udržitelného rozvoje na místní úrovni (kompletní přehled je přiložen) lze rozdělit z hlediska několika kritérií. Komplexnost sady, využitelnost, zaměření, počet použitých indikátorů či pokrytí jednotlivých oblastí udržitelného rozvoje. Pro potřeby této analýzy bylo použito geografické hledisko – v rámci jaké úrovně je navržená sada aplikována. Přestože jde o místní indikátory, některé sady aspirují na využití v globálním měřítku a jiné v v celoevropském měřítku. Tyto sady doplňujeme o vybrané reprezentativní národní/regionální sady indikátorů místního udržitelného rozvoje (Velká Británie a Vlámsko) a indikátory navržené na různých úrovních v České republice. Přehled analyzovaných sad setříděných podle geografického hlediska je uveden v tabulce 1.

Tabulka 1

1. Globální úroveň

1.1 Millennium Development Goals (MDG) – Rozvojové cíle tisíciletí

Sada navržená organizací spojených národů (OSN) na tzv. Summitu tisíciletí, který se konal v roce 2000. Jde o 8 cílů, rozpracovaných do podoby 18 konkrétních úkolů a 48 indikátorů, s cílovým rokem naplnění 2015. Hlavním cílem iniciativy, cílů a jejich indikátorů je učinit konkrétní a měřitelné kroky ke snížení světové chudoby, sociálních a environmentálních disparit. Vyhodnocení těchto cílů pro Českou republiku a návrh odpovídajících indikátrů vhodných pro národní úroveň přinesla Zpráva o rozvojových cílech tisíciletí, kterou pro Českou republiku zpracovalo Centrum pro sociální a ekonomické strategie (Rozvojové cíle tisíciletí – cesta ke snižování chudoby a sociálního vyloučení. Česká republika, CESES a UNDP, Praha 2004). Národní zprávu je možné získat na inernetové adrese organizace http://ceses.cuni.cz/publikace/mdgr.php. Tyto indikátory mají svůj význam i na místní úrovni. Pokus definovat adekvátní indikátory MDG pro místní úroveň v České republice učinil v roce 2005 TIMUR. Výsledky v podobě závěrečné zprávy projektu dosud nebyly publikovány, přehled „Místních MDG indikátorů“ je k dispozici na webových stránkách TIMUR (www.timur.cz) a v příloze této zprávy.

1.2 Cities Environment Reports on the Internet (CEROI) – Zprávy o stavu životního prostředí na internetu

CEROI je globální iniciativa, u jejíhož zrodu stálo několik významných mezivládních a mezinárodních organizací: UNEP, UNCHS/Habitat, Evropská environmentální agentura (EEA), projekt Zdravých měst WHO a ICLEI. Projekt CEROI ve své pilotní podobě reagoval na kapitolu 40 Agendy 21, která se týká informací pro rozhodování. Cílem projektu bylo propojit města a sdílet jejich environmentální informace prostřednictvím srozumitelných, dobře strukturovaných indikátorů. Pilotní fáze projektu proběhla v letech 1998 – 1999 a zapojilo se do ní 25 měst, např. Adelaide, Kapské Město, Ženeva, Mexiko City, Košice a Praha. Po pilotní fázi následovala fáze implementační, která začala v roce 2000. Jejím cílem mělo být rozšíření počtu měst zapojených do této iniciativy a prohloubení analýz a městského reportingu. Osud implementační fáze a budoucnost iniciativy (po vyčerpání finančních prostředků na pilotní fázi) není zřejmý: oficiální webové stránky iniciativy http://ceroi.net byly naposledy aktualizovány v roce 2003.

Hlavním nástrojem pro porovnávání a standardizaci zpráv o stavu životního prostředí měst zapojených do CEROI se stala sada 29 titulkových indikátorů (tzv. hlavní sada). Při jejím sestavování byly využity indikátory navržené v rámci již existujících aktivit – ECI, EEA, EF (European Foundation), ICLEI a UNCHS. Z těchto sad bylo převzato celkem 25 indikátorů, 4 byly navrženy nově. Podrobná sada CEROI indikátorů obsahuje celkem 90 indikátorů¹.

2. Evropská úroveň

2.1 Společné evropské indikátory (ECI)

Sada deseti indikátorů environmentální udržitelnosti na místní úrovni navržená Evropskou komisí (Generálním ředitelstvím pro životní prostředí) v roce 1999. Výsledky pilotní implementace této sady ve dvaceti městech České republiky jsou rozpracovány v samostatné publikaci.

2.2 TISSUE indikátory

TISSUE (Trends and Indicators for Monitoring the EU Thematic Strategy on Sustainable Development of Urban Environment)² je sadou indikátorů navázaných na Tématickou strategii EU o městském životním prostředí. Projekt probíhající vletech 2004 – 2005 byl financován v rámci 6. výzkumného programu EU, hlavním nositelem byla finská organizace VTT - Valtion Teknillinen Tutkimuskeskus. Na projektu se podílel jako partner i Český ekologický ústav (dnes CENIA). Cílem projekt bylo:

• Analyzovat poptávku a definovat vhodné trendy a indikátory charakterizující pokrok směrem k udržitelnému rozvoji měst v oblasti životního prostředí.
• Provést podrobnou analýzu existujících indikátorových sad na místní úrovni.
• Definovat strukturu nutnou pro vytvoření harmonizované sady nebo sub-sady indikátorů.
• Shromáždit data pro indikátory a strukturovat je do databáze.

V rámci projektu byly vytvořeny dvě tzv. hlavní či klíčové („core“) sady indikátorů: TISSUE CORE 1 indikátory a TISSUE CORE 2 indikátory. V prvním případě jde o indikátory využitelné pro monitorování městské udržitelnosti a městského životního prostředí v krátkém časovém horizontu, v druhém případě ve středně až dlouhodobém časovém horizontu. Limitujícím faktorem pro monitoring TISSUE CORE 2 indikátorů je nedostatek měřitelných dat v současné době. Tématicky se indikátory obou sad TISSUE vztahují k jednotlivým oblastem Tématické strategie EU o městském životním prostředí:

• Udržitelná městská doprava
• Udržitelný městský design
• Udržitelný městská výstavba
• Udržitelný městský management
• Udržitelný městské životní prostředí

2.3 Městský audit - Urban audit

Iniciátorem Urban Audit (Městského auditu) bylo DG Regionální politika v roce 1997. Pilotní fáze probíhala v letech 1997 – 2000. Cílem je porovnání životních podmínek v 258 velkých a středně velkých měst 27 zemí EU. Na sběru dat se podílí a iniciativu metodicky zaštiťuje Eurostat³, data Městského auditu jsou dostupná na stránkách New Cronos⁴. Cílem iniciativy je mj. poskytnout zástupcům samospráv měst srovnatelné a komplexní údaje o územních jednotkách, které spravují. Data z Městského auditu byla mj. využita při přípravě národních strategických referenčních rámců. Výsledky a metodika byly publikovány ve třech publikacích (Volume I Overview and comparative section, Volume II Summary results for each city a Volume III – The manual). Všechny jsou k dispozici v elektronické podobě⁵. V roce 2007 byla vydána rozšířená studie State of European Cities Report (ECITEC Research and Consulting, Ltd., 2007), která obsahuje hlubší komentář a srovnání dat zjištěných v rámci Městského auditu.

Výsledky jsou nyní k dispozici za léta 1991, 1996 a 2001. Výsledky za rok 2006 by měly být publikováno v roce 2007. V době finalizace této zprávy dosud nebyly k dispozici. Audit zahrnuje za každé město téměř 300 ukazatelů, které charakterizují následující oblasti:

• Obyvatelstvo
• Sociální aspekty
• Ekonomické aspekty
• Zapojení občanů
• Vzdělávání a doškolování
• Životní prostředí
• Doprava a cestování
• Informační společnost
• Kultura a rekreace

2.4 STATUS indikátory

STATUS (Sustainability Tools and Targets for the Urban Thematic Strategy) byl projekt financovaný v rámci 6. výzkumného programu EU a probíhal v letech 2005 – 2006. Cílem projektu bylo:

• Zpracovat přehled existujících nástrojů pro hodnocení pokroku směrem k udržitelnosti měst.
• Zhodnotit současné cíle městské udržitelnosti a indikátorové sady.
• Vyvinout ve spolupráci s místními úřady on-line nástroj - benchmarkingovou sadu cílových hodnot indikátorů.
• Vypracovat metodiku pro tento nástroj, k usnadnění monitoringu udržitelnosti měst.

Projekt navázal na Tématickou strategii městského životního prostředí EU a reagoval na potřebu měřitelnosti pokroku měst vzhledem k jejím cílům. Stránky on-line nástroje⁶, vzniklého díky projektu STATUS, obsahují i českou jazykovou mutaci. Po registraci je pomocí tohoto nástroje možné stanovovat cílové hodnoty daných indikátorů. Pro každý ukazatel obsažený v nástroji je určena jednotka měření a orientační cíl. Každý orgán místní správy si může stanovit vlastní cílové hodnoty podle místní situace a může zadat příslušné výchozí údaje.

Povědomí o tomto nástroji však zůstává na místní úrovni v ČR minimální, ne-li nulové. V sousední Slovenské republice byla sady indikátorů STATUS zveřejněna v publikaci Udržateľný rozvoj miest v Slovenskej republike (Mederly, P. – Hudekova, Z., REC Slovakia, Bratislava 2006) a částečně zohledněna při konstrukci indikátorů udržitelného rozvoje slovenských měst, které jsou v této publikaci obsaženy.

3. Národní úroveň

3.1 Velká Británie

Velká Británie patří mezi země s nejpropracovanějším systémem plánování a vyhodnocování udržitelného rozvoje. V roce 1999 přijala první strategii udržitelného rozvoje A better quality of life⁷. Její naplňování bylo následně vyhodnocováno pomocí sady 68 indikátorů udržitelného rozvoje. Seznam těchto indikátorů a jejich vyhodnocení jsou k dispozici na webových stránkách vlády Velké Británie věnovaných udržitelnému rozvoji (http://www.sustainable-development.gov.uk). Z této sady bylo vybráno 20 tzv. rámcových, či titulkových (framework) indikátorů. Ty jsou určeny pro rychlé a srozumitelné informování širokého spektra uživatelů – od veřejnosti po politiky. Výsledky indikátorů jsou pravidelně zveřejňovány prostřednictvím „user-fiendly“ publikací (poslední verze - Sustainable development indicators in your pocket, 2007 edition, Defra Publication, London 2007).

Se systémem indikátorů na národní úrovni jsou ve Velké Británii provázány indikátory na regionální a místní úrovni. Děvět britských regionů stanovilo konkrétní cíle směřování k udržitelnému rozvoji, strategie k jejich dosažení (Regional Sustainable Development Frameworks) a odpovídající systém regionálních indikátorů. Tyto indikátory vychází z národní sady indikátorů – celkem bylo využito 44 z 68 indikátorů, pro které existují data na regionální úrovni. Výsledky za všechny regiony jsou každoročně publikovány v sumarizované podobě tzv. Regional fact sheets⁸, dále pomocí srovnání všech devíti regionů (Regional summaries) a konečně podrobnými sestavami za jednotlivé regiony.

Velmi diverzifikové a místně-specifické indikátory udržitelného rozvoje byly ve Velké Británii v posledních letech transformovány do sofistikovaného systému tzv. „Area profiles“. Správou tohoto benchmarkingového systému kvality života na místní úrovni byla pověřena Audit Commission⁹.

Systém Area profiles vznikal během tří let ve spolupráci s 35 místními úřady ve Velké Británii. Cílem bylo identifikovat zdroje dat a informací využitelných pro měření kvality života obyvatel a kvality místních služeb. Dalším cílem bylo vytvořit nástroj určený pro místní úřady, který jim umožní vytvořit vlastní „profil uzemí“. Nástroj umožňuje i pohled „zvenčí“ na danou lokalitu – např. z pohledu specifické minoritní skupiny.

Jak systém funguje? Po zadání obdoby PSČ dané oblasti či obce (zip kód) se zobrazí profil založený na standardizovaných indikátorech místní udržitelnosti. Ty jsou strukturovány do pěti tématických skupin:

• Děti a mladí lidé
• Bezpečnější a silnější komunity
• Zdravější komunity a starší lidé
• Ekonomický rozvoj a podnikání
• Ostatní (napříč tématy)

Pro každý indikátor se standardně zobrazí hodnota za poslední sledované období (vesměs 2005/2006) pro danou oblast (odpovídající zhruba okresům v ČR). Systém umožňuje zobrazení grafického symbolu pro trend daného indikátoru, porovnání s hodnotou národních kvartilů (1,2,3,4, 1 = nejlepší) a zobrazení průměrné hodnoty. Data je možné exportovat do excelových tabulek. Systém dále nabízí bohaté benchmarkingové možnosti pomocí generování grafů

3.3 Vlámsko

Díky finanční podpoře vlámské vlády (část belgické federace) má 30 největších vlámských měst k dispozici propracovaný systém zhruba 80 indikátorů. Pravidlený monitoring těchto indikátorů je financován z prostředků vlámské vlády, nikoliv měst. pro každý indikátor je zpracován podrobný metodický list. Tyto metodickí listy budou po úpravě postupně využívány i pro české prostředí, díky spolupráci TIMUR a vlámských parnterů,

4. Česká republika

V České republice dosud není zavedena jednotná sada indikátorů UR pro místní úroveň. Vytvoření takové sady, inspirované sadou ECI, patří k cílům tohoto projektu.

Příloha: Přehledová tabulka – Katalog indikátorů