Výzkumný úkol WD-69-07-4

MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ čr

V RÁMCI ProgramU „VÝZKUM PRO POTŘEBY REGIONŮ“

Indikátory trvale udržitelného rozvoje
jako nástroj sledování a snižování disparit v Úrovni obyvatelstva jednotlivých regionů

Periodická zpráva za rok 2007

Odpovědný řešitel

doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D.

Řešitelé

Prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc.

RNDr. Viktor Třebický, Ph.D.

Spoluřešitelé

Ing. Eva Čermáková

Ing. Táňa Karlíková

RNDr. Zita Kučerová

Ing. Martin Maštálka

Ing. Ondřej Nečaský

Mgr. Josef Novák

Ing. Libuše Pokludová

Ing. Petra Pokludová

Bc. Michaela Pomališová

Mgr. Michael Pondělíček

Ing. Jana Vaďurová

Příjemce - koordinátor

Civitas per populi, občanské sdružení (26584204)
Střelecká 754/13, 500 02 Hradec Králové

doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D.
předsedkyně občanského sdružení

Příjemce

Vysoké učení technické v Brně (00216305)

Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj (26998726)

1. charakteristika úkolu

1.1 Název

Indikátory trvale udržitelného rozvoje
jako nástroj sledování a snižování disparit v Úrovni obyvatelstva
jednotlivých regionů

1.2 Řešitelský tým

Odpovědný řešitel

doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D., Civitas per populi

Řešitelé

Prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc., Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně

RNDr. Viktor Třebický, Ph.D., Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj

Spoluřešitelé

Ing. Eva Čermáková, studentka doktorského studijního programu na Fakultě architektury, Vysoké učení technické v Brně

Ing. Táňa Karlíková, Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně

RNDr. Zita Kučerová, studentka doktorského studijního programu na Fakultě architektury, Vysoké učení technické v Brně

Ing. Martin Maštálka, student doktorského studijního programu na Fakultě architektury, Vysoké učení technické v Brně

Ing. Ondřej Nečaský, student doktorského studijního programu na Fakultě architektury, Vysoké učení technické v Brně

Mgr. Josef Novák, Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj

Ing. Libuše Pokludová, Civitas per populi

Ing. Petra Pokludová, Civitas per populi

Bc. Michaela Pomališová, Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj

Mgr. Michael Pondělíček, Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj

Ing. Jana Vaďurová, studentka doktorského studijního programu na Fakultě architektury, Vysoké učení technické v Brně

Další pracovníci na projektu

Klára Malířová, asistentka Civitas per populi

1.3. Doba řešení projektu

duben 2007 – prosinec 2011

1.4 Představení projektu

Problematika udržitelného rozvoje je v popředí zájmu široké odborné i laické veřejnosti již několik let. Přesněji od roku 1992, kdy byla na Summitu Země v Rio de Janeiru vyhlášena Agenda 21. Udržitelný rozvoj je chápán především jako rovnováha mezi třemi základními oblastmi našeho života (ekonomikou, sociálními aspekty a životním prostředím), také rovnováhu mezi zeměmi, různými společenskými skupinami, dneškem a budoucností apod.

V řadě oblastí došlo k propracování teoretických přístupů k rozvoji resp. plánování rozvoje. Příkladem může být propracování metodiky tzv. Místní Agendy 21 a implementace jejích principů ve strategických plánech municipalit a (zatím spíše výjimečně) i zavedení těchto principů do plánování udržitelného rozvoje na krajské úrovni. Celý tento proces je pak samozřejmě završen Strategií udržitelného rozvoje ČR. Všechny tyto teoretické přístupy a z nich vzešlé praktické dokumenty směřují k vytvoření takové situace v rozvoji společnosti, která přinese nejen trvale vyvážený přístup k jednotlivých složkám společnosti – ekonomické, evnironmentální a sociální oblasti, ale i vyvážený rozvoj jednotlivých regionů tj. snižování existujících regionálních disparit.

Pro měření směřování k trvale udržitelnému rozvoji, stejně tak jako ke sledování výkonnosti jednotlivých území – od lokální přes regionální úroveň až k úrovni celostátní se používají ukazatele neboli indikátory. Nejznámějším z nich je měření „HDP na hlavu“, což je ovšem ukazatel, který hodnotí pouze oblast ekonomickou a jeho uplatnění pro menší území zejména pro lokální úroveň je velmi problematické resp. prakticky neproveditelné. Vedle toho vznikají sady indikátorů udržitelného rozvoje, jejichž cílem je mapovat výsledky naší činnosti v oblasti směřování k udržitelnému rozvoji. Problematikou indikátorů udržitelného rozvoje se zabývá řada institucí, z nichž nejaktivnějšími jsou OECD – Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, CSD - Komise OSN pro udržitelný rozvoj, EEA - Evropská environmentální agentura, EUROSTAT a další mezinárodní vládní i nevládní organizace. Na vývoji indikátorů se intenzivně podílejí mezinárodní nevládní organizace - zejména IUCN (The World Conservation Union) - Světový svaz ochrany přírody a WRI - Světový ústav zdrojů.

V současné době existuje několik mezinárodně uznávaných sad indikátorů místního a regionálního udržitelného rozvoje obsahujících několik set indikátorů. Indikátory udržitelného rozvoje na úrovni státu byly v ČR vytvořeny jako soubor 63 indikátorů na základě analýzy mezinárodních vzorů. Nejpropracovanější z nich je sada environmentálních indikátorů, která je přístupná veřejnosti na webových stránkách Ministerstva životního prostředí České republiky. Tyto sady však nejsou využitelné pro hodnocení regionálních disparit. Na regionální – krajské úrovni neexistuje v České republice jednotná sada indikátorů. Průkopníkem v používání indikátorů na této úrovni jsou Liberecký a Ústecký kraj,, který ve Strategii udržitelného rozvoje Libereckého kraje navrhuje vlastní sadu indikátorů.

Vytvářením vhodných sad indikátorů a jejich implementací na místní úrovni se věnuje mnoho světových a evropských iniciativ (např. ICLEI, WHO, REC), jsou součástí výzkumných programů EU, které vytvořily již celou řadu indikátorových sad jako jsou např. Společné evropské indikátory (ECI, European Common Indicators), Urban audit, CEROI core set (Urban Environment - Related Indicaors), Cities 21, Local Evaluation 21, a další. V podmínkách měst České republiky je ale na lokální úrovni uplatňování těchto indikátorových sad dosud jen málo rozvinuté. Relativně nejvyužívanější je v tomto směru sada ECI, kterou v rámci iniciativy TIMUR implementuje 15 města jeden mikroregion, další indikátorové sady jsou uplatňovány spíše výjimečně jako např. indikátory CEROI v Praze.

Při definování účelu a cíle projektu vycházíme z vědecké hypotézy, že pro sledování a následné řešení regionálních disparit je nezbytné zavést jednotný systém sledování rozvoje a výkonnosti (nejen ekonomické) jednotlivých území, který bude vzájemně skladebný nejen po jednotlivých jeho oblastech – ekonomické, environmentální a sociální, ale bude skladebný i hierarchicky tj. od lokální, přes regionální až po státní úroveň.

Navržený jednotný systém sledování rozvoje a výkonnosti (nejen ekonomické) jednotlivých území bude zároveň kompatibilní s územně plánovacími podklady podle nového stavebního zákona.

1.5 Klíčová slova

• indikátory trvale udržitelného rozvoje
• trvale udržitelný rozvoj
• region
• disparity

1.6 Stanovené cíle řešení

V zadání projektu byl stanoven následující účel projektu:

Při aplikaci regionální politiky vycházíme v současnosti z motivačního faktoru řešit existující regionální disparity a směřovat k jejich snižování. Pro popis existence a velikosti těchto disparit nejčastěji využíváme ekonomických instrumentů. Přitom teorie i obecná praxe regionálního rozvoje směřuje již k implementaci zásad trvale udržitelnému rozvoji. Účelem projektu proto je zavedení hodnocení regionálního vývoje a disparit založeného na vyváženém hodnocení ekonomických, environmentálních i sociálních prvků v území.

V zadání projektu byly stanoveny následující cíle řešení:

Celkový cíl projektu:

Vypracování a skladebného (vzájemně provázaného)systému sledování indikátorů udržitelného rozvoje využitelné na místní, mikroregionální a mezoregionální (krajské) úrovni pro sledování disparit v regionálním vývoji.

Dílčí cíle projektu:

1. Zanalyzovat existující teoretické přístupy využívané k deskripci disparit regionálního vývoje.

2. Zanalyzovat existující sady indikátorů trvale udržitelného rozvoje a jejich využitelnost pro komplexní deskripci disparit regionálního vývoje.

3. Zanalyzovat existující v naší praxi využívané sady indikátorů trvale udržitelného rozvoje, a to v následujících kategoriích:

a) sídla městského charakteru

b) sídla venkovského charakteru

c) mikroregiony.

4. Návrh souboru vzájemně provázaných a skladebných indikátorů trvale udržitelného rozvoje, pro veřejnou správu na místní, mikroregionální a mezoregionální (krajské) úrovni pro sledování a následné snižování existence disparit v regionálním vývoji.

5. Ověřit na vybraných případových studiích navrženou sadu indikátorů trvale udržitelného rozvoje pro sledování existence a vývoje regionálních disparit

2. Průběh řešení

2.1. Časový postup prací v roce 2007

V roce 2007 probíhalo řešení projektu v měsících duben až prosinec. Pro řešení projektu byl rámcově zvolen přístup kombinace empirické metody vědeckého pozorování a teoretického přístupu verbální deskripce doplněného o deduktivní prvky. Za období roku 2007 byly provedeny následující kroky:

A401. Sběr podkladů v teoretické rovině v oblasti stávajícího hodnocení rozvoje sídel a regionů

Práce na projektu vyžadovaly důkladnou znalost současných teoretických poznatků v oblasti stávajícího hodnocení rozvoje sídel a regionů. Tato fáze měla za cíl doplnit stávající poznatky, které hlavní teoretičtí řešitelé projektu měli, tak aby komplex poznatků byl ucelený.

A402. Sběr podkladů v oblasti indikátorových sad podle lokací

Práce na projektu vyžadovaly důkladnou znalost současných používaných i jen navržených indikátorových sad a zdrojů dat, která jsou pro ně potřebná. Protože pro sídla různých velikostí, stejně tak i pro kraje a další vyšší celky charakteru regionů existují různé návrhy hodnocení jejich výkonnosti je třeba prozkoumat tyto sady podle velikosti území pro něž jsou určeny. Tato fáze měla za cíl doplnit stávající poznatky, které hlavní teoretičtí řešitelé projektu mají, tak aby komplex poznatků byl ucelený.

Při přípravě projektu předpokládal řešitelský kolektiv rozdělení lokací dle následujícího schématu:

a) sídla městského charakteru;

b) sídla venkovského charakteru;

c) mikroregiony;

d) kraje.

V průběhu realizace této aktivity a při bližším zkoumání využitelnosti indikátorových sad dle lokací v systému naší současné státní správy a samosprávy se řešitelský kolektiv přiklonil k podrobnějšímu členění lokací v následujících kategoriích:

a) kraje;

b) velká města;

c) středně velká města - obce s rozšířenou působností (ORP);

d) menší města;

e) obce venkovského charakteru.

A403. Sběr podkladů – existujících indikátorů a jejich sad podle oborů

Práce na projektu vyžadovaly důkladnou znalost současných teoretických poznatků ve všech oblastech, jichž se bude řešení projektu dotýkat. Tato fáze měla za cíl doplnit stávající poznatky, které hlavní teoretičtí řešitelé projektu měly, tak aby komplex poznatků byl multioborově ucelený. Zkoumány byly indikátory a indikátorové sady podle následujících oborů:

a) v oblasti environmentální;

b) v oblasti ekonomické;

c) v oblasti sociální;

d) v oblasti územních dopadů.

A404. Sběr podkladů pro případové studie

Každé město, obec i kraj, pro které bude zpracovávána případová studie má již řadu existujících materiálů, které by bylo možné pro řešení projektu využít. Cílem této etapy bylo již existující materiály shromáždit tak, aby byly pro další práce využitelné.

V průběhu realizace této aktivity a při bližším zkoumání využitelnosti indikátorových sad dle jednotlivých reálných lokací byly pro pčípadové studie vybrány dvě paralelní sady lokací. Jedna komplelní sada je situována v královéhradeckém kraji, druhá – doplňková, pro porovnání a ověření získaných poznatků je doplněna záměrně z velmi rozdílných lokalit průřezově celou republikou. Vybrány byly následující lokality:

V jednotlivých obcích, městech a krajích byla spoluúčast na řešení výzkumného projektu projednána v orgánech samosprávy (zastupitelstvo, rada, odborné výbory a komise) a byl potvrzen zájem obcí, měst a krajů se na řešení případových studií výzkumného projektu podílet.

A405. Analýza podkladů v teoretické rovině - v oblasti indikátorových sad podle lokací

Získané teoretické poznatky z různých typů území byly vyhodnoceny a roztříděny tak, aby byly využitelné pro další teoretické práce na projektu. Práce pokračovaly v řešení dle výše naznačené struktury:

a) kraje – Královéhradecký a Olomoucký kraj;

b) velká města – Hradec Králové, Kladno;

c) středně velká města - obce s rozšířenou působností (ORP) – Broumov, Vsetín;

d) menší města – Hostinné, Rudná;

e) obce venkovského charakteru – Žernov, Horní Újezd.

V každé lokalitě byla zjišťována zejména následující základní data:

1. Společné evropské indikátory
   jsou sledovány v obci/ městě – ano / ne
   pakliže ano jaké a s jakými výsledky
2. Jsou sledovány nějaké další / jiné mezinárodní sady indikátorů UR - urban audit, atd.
   jsou sledovány v obci/ městě – ano / ne
   pakliže ano jaké a s jakými výsledky
3. Koncepční a analytické dokumenty.
   Mají strategická plán? Jaký – ekonomického rozvoje, udržitelného rozvoje (Místní Agenda 21)?
   Pokud ano, zpracujte krátce rozbor této strategie (po 5 stran textu).
   Indikátory strategického plánu. Existují ano / ne, pakliže ano jaké a s jakými výsledky
   Existují další analytické a koncepční dokumenty (např. koncepce bytové politiky, názorový průzkum veřejnosti apod.) – jaké? mají indikátory? pakliže ano jaké a s jakými výsledky
4. Stav rozpracovanosti územně analytických podkladů (ÚAP) dle nového stavebního zákona, event. již existující výsledky ÚAP
5. Existuje územní plán obce event. urbanistická studie (pro kraj – ÚP VÚP)?
   jaké jsou jeho základní zásady?
   Je dostupný na webu nebo v papírové podobě?
6. Rozpočet (za roky 2000, 2002, 2004, 2006), návrh rozpočtu pro rok 2008 + rozpočtový výhled pro rok 2010)
   Zjišťovat zejména následující údaje: Příjmy, výdaje, zadluženost, investice.
   Mimorozpočtové příjmy (např. dotace z EU, od státu, kraje)
   Můžete hledat i zde: Automatický rozpočtový informační systém – ARIS - http://wwwinfo.mfcr.cz/aris/), http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/aris.html
7. Indikátory v sociální oblasti
   Existuje komunitní plán sociálních služeb? Má indikátory? pakliže ano, jaké?
   Zjistit sledování a využívání dalších sociálních indikátorů jako:
   - Míra registrované nezaměstnanosti
   - Dávky státní sociální podpory (sociální příplatek a příspěvek na bydlení)
   - Index stáří
   - Migrační přírůstek
   -atd.
8. Indikátory v environmentální oblasti
   Existuje strategie ochrany ŽP? Má indikátory? pakliže ano, jaké?
   - Zjistit sledování a využívání dalších sociálních ind., jako:
   - Čistění odpadních vod
   - Třídění komunálního odpadu
   - Ekologická stability
   - Atd.

Jednotlivé případové studie jsou přílohou této zprávy.

A406. Analýza podkladů - existujících indikátorů a jejich sad podle oborů

Analýza podkladů v teoretické rovině - získané teoretické poznatky z různých teoretických oborů byly vyhodnoceny a roztříděny tak, aby byly využitelné pro další teoretické práce na projektu.

Analýza podkladů v teoretické rovině probíhal v následujících dílčích oblastech:
a) v oblasti environmentální;

b) v oblasti ekonomické;

c) v oblasti sociální;

d) v oblasti územních dopadů.

X06/07. Pracovní seminář „Indikátory trvale udržitelného rozvoje jako nástroj sledování a snižování disparit v úrovni obyvatelstva jednotlivých regionů“

Nad rámec plánovaných aktivit byl v rámci 1. roku řešení výzkumného úkolu realizován pracovní seminář „Indikátory trvale udržitelného rozvoje jako nástroj sledování a snižování disparit v úrovni obyvatelstva jednotlivých regionů“, který se uskutečnil ve středu 31. října 2007 na Fakultě ekonomicko – správní Univerzity Pardubice.

Program semináře:

Všechny aktivity plánované na rok 2007 byly splněny.

Časový harmonogram realizace úkolu v roce 2007 byl dodržen.

2.2. Dílčí cíle za rok 2007

Pro rok 2007 bylo stanoveno dosažení cíle DC002 Zanalyzovat existující sady indikátorů trvale udržitelného rozvoje a jejich využitelnost pro komplexní deskripci disparit regionálního vývoje.

Stanovený dílčí cíl řešení projektu plánovaný na rok 2007 byl bezezbytku splněn.

Provedená analýza je přílohou této zprávy.

2.3 Postup řešení pro rok 2008

A407. Analýza podkladů pro případové studie

Pro další práce na projektu budou důkladně analyzovány podklady pro jednotlivé případové studie, a to v následující rámcové struktuře:

1. Geografické a topografické charakteristiky
2. Urbanistická koncepce a funkční uspořádání území
3. Obyvatelstvo
4. Bydlení
5. Ekonomika obce / kraje
6. Občanská vybavenost a kvalita života
7. Doprava
8. Technická infrastruktura
9. Životní prostředí
10. Zemědělství / krajina
11. Rozvojový potenciál

A408. Syntéza poznatků v teoretické a praktické rovině – SWOT analýza

Na základě získaných poznatků v teoretické rovině po všech výše vyjmenovaných teoretických oborech i poznatků praktického uplatnění a využitelnosti indikátorů a indíkátorových sad pro jednotlivé úrovně lokací bude formou brainstormingu provedena SWOT analýza řešené problematiky jako základ pro následné stanovení hypotézy výzkumu.

A409. Stanovení hypotézy výzkumu

Jedná se o jednu ze stěžejních částí výzkumu, kdy na základě rozboru teoretických poznatků bude stanovena základní hypotéza výzkumu jako podklad pro další teoretickou i praktickou práci na projektu.

A410. Stanovení základního rámce výzkumu

Z analýzy podkladů, jak v teoretické, tak i praktické rovině a na základě základní hypotézy výzkumu budou navrženy základní – titulkové indikátory jako nástroje pro sledování a snižování disparit v úrovni obyvatelstva jednotlivých obcí a regionů. Titulkové indikátory budou rozděleny do následujících teoretických oborů:

a) oblast environmentální;

b) oblast ekonomická;

c) oblast sociální;

d) oblast územních dopadů.

A411. Teoretický návrh – výběr indikátorů/indikátorové sady vč. základního návrhu jejich metodik

V průběhu realizace této aktivity a při bližším zkoumání využitelnosti indikátorových sad dle lokací v systému naší současné státní správy a samosprávy budou navrženy skladebné urovně pro sledování navržených indikátorů s ohledem na členění lokací v následujících kategoriích:

a) kraje;

b) velká města;

c) středně velká města - obce s rozšířenou působností (ORP);

d) menší města;

e) obce venkovského charakteru.

A412. Rozpracování případových studií

Cílem této etapy rozpracování případových studií je tvorba jejich konceptu – 1. verze – případových studií bude ověření správnosti základního směru výzkumu a vytvoření podkladů pro jeho další rozpracování.

Případové studie budou zpracovány pro následující lokace:

a) kraje – Královéhradecký a Olomoucký kraj;

b) velká města – Hradec Králové, Kladno;

c) středně velká města - obce s rozšířenou působností (ORP) – Broumov, Vsetín;

d) menší města – Hostinné, Rudná;

e) obce venkovského charakteru – Žernov, Horní Újezd.

A413. Projednání rozpracovaných případových studií

Jednotlivé rozpracované případové studie budou projednány v orgánech samosprávy jednotilivých obcí, měst a krajů, zejména v odborných výborech a komisích.

2.4 Finanční zabezpečení úkolu

Veškeré náklady přímo souvisejí s řešením projektu. Náklady jsou rozděleny na věcné (zahrnují provozní náklady, služby, příspěvek na režii pracovišť navrhovatele a cestovní náklady a konference) a dále sociální a zdravotní pojištění ve výši 35% mzdových prostředků a mzdové náklady na odměny jednotlivých členů řešitelského týmu.

Pro řešení projektu byl čerpány následující z jednotlivých finančních položek následující:

Provozní náklady

Provozní náklady - běžné kancelářské potřeby (papíry, psací potřeby) a pomůcky, pořadače, diskety a CD + CDRW + DVD pro archivaci dat, tonery do tiskáren, mapové podklady zkoumaných měst, odborné knihy včetně informačních databází na CD, odborný tisk bezprostředně související s tématem projektu dle aktuální nabídky, veškerý materiál bezprostředně souvisí s tematikou projektu.

Služby

Služby – barevné velkoformátové tisky, úhrada faktur za speciální odborné konzultace, za posudky a podklady, ediční a publikační náklady, předpokládá se vydání zprávy a její publikace v odborném českém a zahraničním tisku.

Příspěvek na režii pracovišť navrhovatele

Jedná se o podíl běžných provozních nákladů nositele grantu – telefonní poplatky, internet, energetické náklady, využití prostoru a vybavení, vedení účetnictví, audit.

Cestovní náklady, konference

Náklady spojené s cestami souvisejí zejména s cestami mezi jednotlivými výzkumnými pracovišti za účelem koordinace prací při řešení projektu a dále s cestami ze sídel výzkumných pracovišť do míst případových studií. Dále se jedná o náklady spojené s organizací pracovních seminářů, organizací konference a účast na konferencích.

Veškeré prostředky byly čerpány účelně pro činnosti bezprostředně související s řešením projektu. Podrobný popis je součástí kapitoly 2.3. Náklady – výkaz periodické právy za rok 2007.